Kraniosakrální osteopatie je nejjemnější manipulační technika ze všech známých. Pracuje s konceptem pohybu mozkomíšního moku od lebky, latinsky cranium ke křížové kosti latinsky sacrum a zpět. Mozkomíšní mok je uváděn do pohybu třetí mozkovou komorou.

Jsou zvířata, u kterých klasické manipulační metody jako je chiropraxe, osteopatie nelze použít. Jedná se například o velmi stará zvířata nebo zvířata po nějakém úraze, či psychickém trauma, jako je například týrání či nevhodné zacházení. Dlouho jsem hledala metodu, kterou bych při ošetřování mohla na tato zvířata použít. Našla jsem ji v kraniosakrální osteopatii

Terapeut používá při své práci používá velmi jemný tlak asi pěti gramů, tlak je přirovnáván k hlazení pírkem po kůži a jemně aktivuje autoregulační mechanismy lidského těla k uvolnění spazmů, blokád a restrikcí v tělesných tkáních. Kraniosakrální osteopatie pracuje primárně s kostmi, ale jelikož se ke kostem upínají povázky (fascie) součástí terapie je i uvolnění fascií zejména v oblasti hrudníku, ramen a bederní části páteře.

V povázce živých organismů, které se též nazývají externím mozkem, se ukládá trauma - fyzické i psychické. Díky uvolnění fascie pomocí kraniosakrální osteopatie se tak mohou uvolnit traumata z obou rovin. U zvířat i lidských pacientů tak dochází k úlevě od fyzických, ale i psychických problémů a traumat.

Kraniosakrální osteopatii lze provádět u mladých, ale zejména u starších pacientů a zvířecích seniorů, u kterých si terapeut již netroufne na chiropraktické, či osteopatické ošetření.

Kraniosakrální osteopatie má velmi malé množství kontraindikací.

Certifikovaný kurz na Kraniosakrální terapii pro koně a psy jsem absolvovala u chiropraktičky Barbary Angelic, dále jsem čerpala z knih a zkušeností Bailey Tune a Maureen Rogers, které patří mezi průkopnice a zakladatelky krania pro zvířata. Do kraniosakrální terapie mě uvedla lektorka Zdeňka Ocelíková, která vyučuje kranio pro lidské pacienty.